Hudební skladatel a pedagog Jiří Churáček (* 1960) se narodil v Prachaticích, dětství strávil v Netolicích a později v Českých Budějovicích. Po základní škole nemohl kvůli nepříznivému kádrovému profilu nastoupit na střední školu, a tak se učil dva roky strojním zámečníkem. Jeho cesta k hudbě vedla přes dětský pěvecký sbor Netoličtí vrabčáci, do něhož Churáček chodil. Skladatelskou podporu mu vyslovil také Miroslav Raichl, který s tímto dětským sborem příležitostně spolupracoval. V roce 1977 byl přijat na Pražskou konzervatoř, kde studoval nejprve hru na fagot u Jaroslava Řezáče, a po pěti letech si přibral jako druhý obor skladbu u Oldřicha Semeráka. Ze skladatelů, jež v té době na Pražské konzervatoři působili, jej ovlivnil Jindřich Feld. Po absolutoriu fagotu (1985) pokračoval ve skladbě na Akademii múzických umění (1984–88) u Jiřího Dvořáčka a Ctirada Kohoutka. V září 1989 nastoupil jako učitel hudebněteoretických předmětů (harmonie, kontrapunkt, hudební formy ad.) na Pražskou konzervatoř, kde o rok později začal vyučovat také skladbu. Od roku 1992 učil díky polistopadovému řediteli konzervatoře Věroslavu Neumannovi různé předměty na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Předělem v jeho dosavadním životě byl rok 2000, kdy z Pražské konzervatoře i z Prahy odešel do Netolic a od září téhož roku se v Českých Budějovicích snažil vytvořit, za pozdější spolupráce s hudebním skladatelem a režisérem Radkem Rejškem, podmínky pro vznik skladatelského oddělení konzervatoře, jehož prvními studenty byli Mikoláš Troup, Lukáš Sommer, Ivan Boreš ad. Po více než deseti letech výuky se po neshodách s vedením školy Churáček rozhodl k červnu 2014 v Českých Budějovicích skončit. Od září 2014 učí opět na Konzervatoři Jaroslava Ježka skladbu a současně na Konzervatoři Jana Deyla hudebněteoretické předměty.
Skladatelské dílo Jiřího Churáčka čítá kolem tří desítek skladeb všech žánrů. Výrazně v něm dominuje hudba vokální, zejména pak tvorba duchovní. Churáček rovněž upravil několik desítek lidových a duchovních písní. Nejčastějšími interprety Churáčkových skladeb jsou – kromě jeho vlastního literátského bratrstva v Netolicích – různé chrámové sbory, které jeho skladby interpretují při liturgických příležitostech. Poslední oblastí jeho tvorby jsou skladby na světské texty – Churáček je hledá většinou ve sbírkách lidové poezie a mezi renomovanými českými básníky. Mnohé z jeho skladeb získaly ocenění na domácích i zahraničních skladatelských soutěžích.
Jan Pirner